Klárka – intelektuál
Velkou zábavu jsem si našla v knihách, časopisech, novinách. Baví mě v nich listovat, prohlížet si je a ukazovat na obrázky. Nejraději mám knížku s několika obrázky na 1 stránce, máma se zeptá „kde je….medvěd?“ .. Já řeknu „tady“ a ukážu na medvěda. Rozpoznám již tak velkou spoustu předmětů v knížce. Naučila jsem se zvuky různých zvířátek, nejraději mi jde „kokokokodák“, ale umím i „búú“, „méé“, „kykyryký“, „haf haf“, „mňau mňau“ , „brum brum“ a spoustu dalších. „Uáááá“ mě naučil žehrovický děda, tak prý dělá lev. Táta mě zas učí : „jak dělá táta?“ – „prd“. Slepičku už poznám z dálky i živou. V Budíšovicích jsme šli všichni směrem k slepičkám, aby mě je rodičové ukázali na živo a já už z dálky volala „kokokokodák“. Stále častěji začínám papouškovat slovíčka, která slyším. Někdy je řeknu skoro správně „papat, papů, dolů“, někdy zadrmolím něco co se má podobat slovíčku. A tak si máma myslí, že začnu brzo mluvit.