Léto - pobyt v Čechách
Necelý měsíc v srpnu jsem měla možnost strávit v Čechách. Nádherný léto. Od té doby co jsem koncem května z Čech odjížděla jsem udělala obrovský pokrok ve vývoji. Prošmejdím již všechno, všude se po kolenou dostanu, otevřu šuplíky, vyndám z nich obsah, rozeberu nejrůznější předměty, pomocí dálkového ovladače se mi povede i zapnout dvd, televizi. Jsou s tím spojené i první “držkopády”. Vypadla jsem na zahradě po hlavě z vaničky, občas spadnu při pokusech postavit se nebo někam vylézt, narazím hlavou do dveří….aj. Zatím jsem to odnesla vždy jen s malou bouli.
Dne 29.července, když mi bylo 11 měsíců a kousek, mě táta poprvý vyčistil zuby. Mám jich celkem 7 kousků. 4 nahoře a 3 dole. Nejdřím jsem nevěděla co dělá, pak mě čištění zubů na sobě předvedla máma a já se tomu začala strašně smát. Od té doby jsou mi zuby občas vyčištěny a já už sama otvírám pusinku.
Po příjezdu ze Španělska mě na hl. nádraží hned přivítala babička Marie. Pak jsem s mámou odjela na pár dní k babičce a dědovi do Žehrovic. Všichni se moc divili jak jsem veliká, živá a jaké pokroky jsem udělala.V Žehrovicích jsem trávila hodně času venku na zahrádce, ve vodě ve vaničce. Batolila jsem se po zahrádce a hodně povídala, vůbec mi nevadí, že si povídám sama pro sebe. Moje nejoblíbenější slabiky jsou “ne-ne, du-du, de-de, de-da, ta-ta”. Někdy, když něco důležitýho povídám, rozhazuji při tom ručičkou, popř. kývám ukazováčkem.
1.srpna jsem se doma v Modřanech poprvý sama postavila v postýlce. Hned 2.srpna jsem odjela na týden s mámou a babičkou a dědou Čurdových na chalupu do jižních Čech. Tam jsem svůj kousek v postýlce ještě dále cvičila. Každý den, zejména k večeru, jsem hrála “velké divadlo” pro ostatní. Nejen stála v postýlce, ale poskakovala v ní, kývala se na všechny strany a pořád povídala, někdy až křičela, v několika tóninách všechny slabiky co umím.
Další mojí velmi oblíbenou činností je chození a ťapkání. Ale musí mě někdo držet za ruce a chodit se mnou. To mě baví úplně ze všeho nejvíc. Nachodila jsem na chalupě strašně kilometrů. Musí se ale někdo obětovat a chodit se mnou. Nejvíc se se mnou nachodil děda Pavel, teta Eliška. 8.srpna další pokrok – udělám pár krůčků i když se držím jen jedné ruky. Moc stabilně se sice necítím, ale pár kroků odvážně udělám.
Na chalupě jsme oslavili můj nadcházející svátek a narozeniny. Dostala jsem dort s jednou svíčkou, vůbec jsem nevěděla co si s ní mám počít. Dort mě teda extra nenadchnul, na melounu jsem si pochutnala o dost víc. Ale dostala jsem 2 bazény od babiček, botky na chození od tety Elišky, motorku od mámy, nové hračky od táty, cyklopřilbu a sedačku na kolo. V helmě vypadám jak čmelda Vilík. Hned jsme cyklistické vybavení vyzkoušeli na menší projížďce. Cyklovyjížďky se mi líbí, koukám kolem, ale nesmí být moc dlouhé, to už pak protestuji. Babička a děda Jakoušovic jsou na dovolený a přijeli se za mnou podívat, zejména na oslavu mých narozenin. Kempují poblíž a tak jsem tam s mámou za nimi jela 2x na kole, jednou jsme s tetou Ilčou vyjely na přírodní koupaliště do Jemnice. Jakmile vylezlo slunko, cachtala jsem se v bazénu na zahradě. A hlavně jsem celý týden hrozně moc baštila všechno možný. Babička výborně vařila, na zahrádce vyrostly meruňky, broskve, jablka, rybíz...chutná mi zatím úplně vše co mi bylo nabídnuto. Dle táty jsem se za týden pěkně vypasila.
Koncem srpna už se víc a víc stále sama stavím na nohy s oporou nábytku, lavičky a sama pomocí nábytku ručkuji a ve stoje se někam přemístím. Taky rozumím pár povelům. Při jídle např." dej sousto babičce" - místo sobě do úst dám sousto babičce.
Dne 19.srpna jsem byla na roční prohlídce u paní doktorky. Vážím 9,3 kg, měřím 77 cm. Jsem zcela v normě a jinak úplně zdráva.
Koncem léta už rozumím i pár větám. Např. "dej mámě", "dej babičce", "ne-ne" "nelez tam, nedělej to" - moc dobře vím, co se po mně chce, jen někdy dělám, že nerozumím. Malá potvůrka prý jsem (zejmena pokud se mám rozdělit o kus zvance).